Kostel, dům Boží aneb jak se chovat v kostele:

 

Kostel je stavba, která slouží jako prostor, kde se věřící schází k modlitbě. Kostel je také místo, kde je přítomen sám Bůh. Je vhodné vědět, jak se v kostele chovat a co případně vůbec nedělat.

Vcházíte-li do katolického chrámu, jste na návštěvě v Božím domě. Posvátnost tohoto prostoru vyžaduje zachování důstojného ticha.

2)

Proto se vzájemně nebavte: kostel je místo modlitby a hlasitý hovor ruší posvátnou atmosféru potřebnou k modlitbě.

3)

Nebavte se ani ve vchodu do chrámu ani před vchodem - vše je slyšet uvnitř.

4)

Vypněte si ještě před příchodem do kostela mobilní telefon, nebo jej vůbec nechte doma, je velmi pravděpodobné, že nečekaně zvonící telefon bude rušit okolí a Vy se pak budete cítit zahanbeně.

5)

Každý muž a větší chlapec už ve vchodu kostela snímá pokrývku hlavy.

6)

Nedostatečné oblečení odhalující hrudník, ramena, břicho a stehna se snad hodí na plovárnu, ale k návštěvě kostela je nepřípustné!.

7)

Jestliže je zpřístupněna loď kostela, je tam pro příchod a odchod z kostela k dispozici k tomu, abyste se požehnali svěcená voda. Žehnání se provádí pravou rukou ve tvaru kříže od čela k hrudi a od levého ramene k pravému.

8)

V tomto kostele je ve svatostánku přechovávána Eucharistie - svátost v níž je reálně přítomen Kristus, proto každý katolický křesťan při příchodu a odchodu z kostela poklekne na pozdrav Kristu směrem ke svatostánku na pravé koleno.

9)

Jestliže je na oltáři vystavena v monstranci Eucharistie k veřejné úctě, pak se pokleká na obě kolena, jestliže je to možné.

10)

Při mši svaté se klečí na obou kolenou od chvíle proměňování do přijímání. Stejně tak se pokleká i na závěrečné kněžské požehnání.

11)

Nekatolíci a nepokřtění se mohou při zachování těchto pravidel chování zúčast­nit všech veřejných bohoslužeb, avšak ke svatému přijímání nesmí přistoupit!

 

 

12)

Katolíci, kteří chtějí přistoupit ke svatému přijímání musí dodržet tyto podmínky:

a)

nejméně jednu hodin se před přijímáním postit;

b)

být bez těžkého hříchu – ke svatému přijímání nemůže přistupovat katolík, který nepřistupuje pravidelně ke svaté zpovědi!

 

 

13)

Jestliže by se nekatolík nebo nepokřtěný opovážil přistoupit ke svatému přijímání, utrpí tím značnou škodu, jelikož se tím dopustil svatokrádeže. Stejně tak svatokrádežně přijímá i katolík v těžkém hříchu!

 

14)

Každý katolický křesťan je zavázán zúčastňovat se celé nedělní mše svaté, neúčast omlouvá pouze nemoc.

15)

Bohoslužby velmi ruší pozdní příchody, předčasné odchody a jiný podobný pohyb po kostele v průběhu bohoslužeb – z tohoto důvodu nejsou v čase bohoslužeb žádoucí ani turistické prohlídky.

16)

O všem co do kostela chcete přinést (květiny, svíčky, tiskoviny…) se nejprve poraďte s duchovním správcem.

   
 

 

17)

Do kostela není dovolen vstup žádným zvířatům. Výjimku může na požádání dostat vodící slepecký pes.



Více zde: https://www.farnost-kv.cz/news/jak-se-chovat-v-kostele-/

Vcházíte-li do katolického chrámu, jste na návštěvě v Božím domě. Posvátnost tohoto prostoru vyžaduje zachování důstojného ticha.

2)

Proto se vzájemně nebavte: kostel je místo modlitby a hlasitý hovor ruší posvátnou atmosféru potřebnou k modlitbě.

3)

Nebavte se ani ve vchodu do chrámu ani před vchodem - vše je slyšet uvnitř.

4)

Vypněte si ještě před příchodem do kostela mobilní telefon, nebo jej vůbec nechte doma, je velmi pravděpodobné, že nečekaně zvonící telefon bude rušit okolí a Vy se pak budete cítit zahanbeně.

5)

Každý muž a větší chlapec už ve vchodu kostela snímá pokrývku hlavy.

6)

Nedostatečné oblečení odhalující hrudník, ramena, břicho a stehna se snad hodí na plovárnu, ale k návštěvě kostela je nepřípustné!.

7)

Jestliže je zpřístupněna loď kostela, je tam pro příchod a odchod z kostela k dispozici k tomu, abyste se požehnali svěcená voda. Žehnání se provádí pravou rukou ve tvaru kříže od čela k hrudi a od levého ramene k pravému.

8)

V tomto kostele je ve svatostánku přechovávána Eucharistie - svátost v níž je reálně přítomen Kristus, proto každý katolický křesťan při příchodu a odchodu z kostela poklekne na pozdrav Kristu směrem ke svatostánku na pravé koleno.

9)

Jestliže je na oltáři vystavena v monstranci Eucharistie k veřejné úctě, pak se pokleká na obě kolena, jestliže je to možné.

10)

Při mši svaté se klečí na obou kolenou od chvíle proměňování do přijímání. Stejně tak se pokleká i na závěrečné kněžské požehnání.

11)

Nekatolíci a nepokřtění se mohou při zachování těchto pravidel chování zúčast­nit všech veřejných bohoslužeb, avšak ke svatému přijímání nesmí přistoupit!

 

 

12)

Katolíci, kteří chtějí přistoupit ke svatému přijímání musí dodržet tyto podmínky:

a)

nejméně jednu hodin se před přijímáním postit;

b)

být bez těžkého hříchu – ke svatému přijímání nemůže přistupovat katolík, který nepřistupuje pravidelně ke svaté zpovědi!

 

 

13)

Jestliže by se nekatolík nebo nepokřtěný opovážil přistoupit ke svatému přijímání, utrpí tím značnou škodu, jelikož se tím dopustil svatokrádeže. Stejně tak svatokrádežně přijímá i katolík v těžkém hříchu!

 

14)

Každý katolický křesťan je zavázán zúčastňovat se celé nedělní mše svaté, neúčast omlouvá pouze nemoc.

15)

Bohoslužby velmi ruší pozdní příchody, předčasné odchody a jiný podobný pohyb po kostele v průběhu bohoslužeb – z tohoto důvodu nejsou v čase bohoslužeb žádoucí ani turistické prohlídky.

16)

O všem co do kostela chcete přinést (květiny, svíčky, tiskoviny…) se nejprve poraďte s duchovním správcem.

   
 

 

17)

Do kostela není dovolen vstup žádným zvířatům. Výjimku může na požádání dostat vodící slepecký pes.



Více zde: https://www.farnost-kv.cz/news/jak-se-chovat-v-kostele-/

)

Vcházíte-li do katolického chrámu, jste na návštěvě v Božím domě. Posvátnost tohoto prostoru vyžaduje zachování důstojného ticha.

2)

Proto se vzájemně nebavte: kostel je místo modlitby a hlasitý hovor ruší posvátnou atmosféru potřebnou k modlitbě.

3)

Nebavte se ani ve vchodu do chrámu ani před vchodem - vše je slyšet uvnitř.

4)

Vypněte si ještě před příchodem do kostela mobilní telefon, nebo jej vůbec nechte doma, je velmi pravděpodobné, že nečekaně zvonící telefon bude rušit okolí a Vy se pak budete cítit zahanbeně.

5)

Každý muž a větší chlapec už ve vchodu kostela snímá pokrývku hlavy.

6)

Nedostatečné oblečení odhalující hrudník, ramena, břicho a stehna se snad hodí na plovárnu, ale k návštěvě kostela je nepřípustné!.

7)

Jestliže je zpřístupněna loď kostela, je tam pro příchod a odchod z kostela k dispozici k tomu, abyste se požehnali svěcená voda. Žehnání se provádí pravou rukou ve tvaru kříže od čela k hrudi a od levého ramene k pravému.

8)

V tomto kostele je ve svatostánku přechovávána Eucharistie - svátost v níž je reálně přítomen Kristus, proto každý katolický křesťan při příchodu a odchodu z kostela poklekne na pozdrav Kristu směrem ke svatostánku na pravé koleno.

9)

Jestliže je na oltáři vystavena v monstranci Eucharistie k veřejné úctě, pak se pokleká na obě kolena, jestliže je to možné.

10)

Při mši svaté se klečí na obou kolenou od chvíle proměňování do přijímání. Stejně tak se pokleká i na závěrečné kněžské požehnání.

11)

Nekatolíci a nepokřtění se mohou při zachování těchto pravidel chování zúčast­nit všech veřejných bohoslužeb, avšak ke svatému přijímání nesmí přistoupit!

 

 

12)

Katolíci, kteří chtějí přistoupit ke svatému přijímání musí dodržet tyto podmínky:

a)

nejméně jednu hodin se před přijímáním postit;

b)

být bez těžkého hříchu – ke svatému přijímání nemůže přistupovat katolík, který nepřistupuje pravidelně ke svaté zpovědi!

 

 

13)

Jestliže by se nekatolík nebo nepokřtěný opovážil přistoupit ke svatému přijímání, utrpí tím značnou škodu, jelikož se tím dopustil svatokrádeže. Stejně tak svatokrádežně přijímá i katolík v těžkém hříchu!

 

14)

Každý katolický křesťan je zavázán zúčastňovat se celé nedělní mše svaté, neúčast omlouvá pouze nemoc.

15)

Bohoslužby velmi ruší pozdní příchody, předčasné odchody a jiný podobný pohyb po kostele v průběhu bohoslužeb – z tohoto důvodu nejsou v čase bohoslužeb žádoucí ani turistické prohlídky.

16)

O všem co do kostela chcete přinést (květiny, svíčky, tiskoviny…) se nejprve poraďte s duchovním správcem.

   
 

 

17)

Do kostela není dovolen vstup žádným zvířatům. Výjimku může na požádání dostat vodící slepecký pes.



Více zde: https://www.farnost-kv.cz/news/jak-se-chovat-v-kostele-/

 

Vcházíte-li do katolického chrámu, jste na návštěvě v Božím domě. Posvátnost tohoto prostoru vyžaduje zachování důstojného ticha.

2)

Proto se vzájemně nebavte: kostel je místo modlitby a hlasitý hovor ruší posvátnou atmosféru potřebnou k modlitbě.

3)

Nebavte se ani ve vchodu do chrámu ani před vchodem - vše je slyšet uvnitř.

4)

Vypněte si ještě před příchodem do kostela mobilní telefon, nebo jej vůbec nechte doma, je velmi pravděpodobné, že nečekaně zvonící telefon bude rušit okolí a Vy se pak budete cítit zahanbeně.

5)

Každý muž a větší chlapec už ve vchodu kostela snímá pokrývku hlavy.

6)

Nedostatečné oblečení odhalující hrudník, ramena, břicho a stehna se snad hodí na plovárnu, ale k návštěvě kostela je nepřípustné!.

7)

Jestliže je zpřístupněna loď kostela, je tam pro příchod a odchod z kostela k dispozici k tomu, abyste se požehnali svěcená voda. Žehnání se provádí pravou rukou ve tvaru kříže od čela k hrudi a od levého ramene k pravému.

8)

V tomto kostele je ve svatostánku přechovávána Eucharistie - svátost v níž je reálně přítomen Kristus, proto každý katolický křesťan při příchodu a odchodu z kostela poklekne na pozdrav Kristu směrem ke svatostánku na pravé koleno.

9)

Jestliže je na oltáři vystavena v monstranci Eucharistie k veřejné úctě, pak se pokleká na obě kolena, jestliže je to možné.

10)

Při mši svaté se klečí na obou kolenou od chvíle proměňování do přijímání. Stejně tak se pokleká i na závěrečné kněžské požehnání.

11)

Nekatolíci a nepokřtění se mohou při zachování těchto pravidel chování zúčast­nit všech veřejných bohoslužeb, avšak ke svatému přijímání nesmí přistoupit!

 

 

12)

Katolíci, kteří chtějí přistoupit ke svatému přijímání musí dodržet tyto podmínky:

a)

nejméně jednu hodin se před přijímáním postit;

b)

být bez těžkého hříchu – ke svatému přijímání nemůže přistupovat katolík, který nepřistupuje pravidelně ke svaté zpovědi!

 

 

13)

Jestliže by se nekatolík nebo nepokřtěný opovážil přistoupit ke svatému přijímání, utrpí tím značnou škodu, jelikož se tím dopustil svatokrádeže. Stejně tak svatokrádežně přijímá i katolík v těžkém hříchu!

 

14)

Každý katolický křesťan je zavázán zúčastňovat se celé nedělní mše svaté, neúčast omlouvá pouze nemoc.

15)

Bohoslužby velmi ruší pozdní příchody, předčasné odchody a jiný podobný pohyb po kostele v průběhu bohoslužeb – z tohoto důvodu nejsou v čase bohoslužeb žádoucí ani turistické prohlídky.

16)

O všem co do kostela chcete přinést (květiny, svíčky, tiskoviny…) se nejprve poraďte s duchovním správcem.

   
 

 

17)

Do kostela není dovolen vstup žádným zvířatům. Výjimku může na požádání dostat vodící slepecký pes.

 

 

 

 

Děkujeme Vám za Vaši ohleduplnost. I když třeba nevíte přesně, jak se v který okamžik zapojit do bohoslužby, ale chováte se přiměřeně a nenápadně, nikdo nebude pohoršen Vaší momentální neobratností. Každý návštěvník tohoto chrámu, který se řídí těmito pokyny je vítán, a jistě za své zbožné a civilizované chování u Pána Boha dosáhne přízně a požehnání.



Více zde: https://www.farnost-kv.cz/news/jak-se-chovat-v-kostele-/

 

1.    Vcházíte-li do katolického chrámu, jste na návštěvě v Božím domě. Posvátnost tohoto prostoru

       vyžaduje zachování důstojného ticha. Proto se vzájemně nebavte: kostel je místo modlitby

       a hlasitý hovor ruší posvátnou atmosféru potřebnou k modlitbě.

 

2.    Nebavte se ani ve vchodu do chrámu ani před vchodem a už vůbec ne na kůru - vše je uvnitř slyšet.

 

3.    Před příchodem do kostela si ještě vypněte mobilní telefon nebo jej raději nechte doma,

       je velmi pravděpodobné, že nečekaně zvonící telefon bude rušit okolí a Vy se pak budete cítit

       zahanbeně.

 

4.    Každý muž a větší chlapec už ve vchodu kostela snímá pokrývku hlavy.

 

5.    Nedostatečné oblečení odhalující hrudník, ramena, břicho a stehna se snad hodí na plovárnu,

       ale k návštěvě kostela je nepřípustné!.

 

6.    U vchodu do kostela je k dispozici kropenka, slouží k tomu, abyste se požehnali svěcenou

       vodou. Žehnání se provádí pravou rukou ve tvaru kříže od čela k hrudi a od levého ramene

       k pravému.

 

7.     Je-li ve svatostánku přechovávána Eucharistie - svátost v níž je reálně přítomen Kristus

       (poznáme podle svítícího věčného světla), proto při příchodu a odchodu z kostela poklekneme

       na pozdrav Kristu směrem ke svatostánku na pravé koleno. Není-li přechovávána ve svatostánku

       Eucharistie postačí úklona.

 

8.     Jestliže je na oltáři vystavena v monstranci Eucharistie k veřejné úctě, pak se pokleká na

        obě kolena.

 

9.    Bohoslužby velmi ruší pozdní příchody, předčasné odchody a jiný podobný pohyb po kostele

       v průběhu bohoslužeb.

 

10.  Do kostela není dovolen vstup žádným zvířatům. Výjimku může na požádání dostat vodící

       slepecký pes.

(online zdroj: https://www.farnost-kv.cz/news/jak-se-chovat-v-kostele-/)

 

Prostory kostela:

 

1.    Vstupní brána   - odděluje vnitřní prostor od vnějšího světa, zkrze ni procházíme do posvátného

                                    prostoru (symbolika, že i Kristus je branou do nebeského království).

 

2.    Věž                        - nečastěji se na ní nachází zvony, ohlašují dení čas.

 

3.    Předsíň             - vstupní část kostela, nachází se zde kropenka.

 

4.    Kůr                         - vyvýšený prostor (balkón) pro zpěváky, nejčastěji se zde nachází varhany.

 

5.    Chrámová loď  - chrámový prostor s lavicemi pro "ostatní" věřící.

 

6.    Presbytář          - (kněžiště) nejvýznamější část kostela - zde probíhá nejdůležitější část mše svaté

                                    (BOHOSLUŽBA OBĚTI).

 

7.    Boční kaple      - prostor, kde se nachází oltář (někdy i s svatostánkem - na zelený čtvrtek a velký

                                    pátek se zde uchovává ciborium s Tělem Kristovým).

 

8.    Sakristie            - místnost pro uložení  liturgických předmětů a oděvů, shromaždiště ministrantů a

                                    kněze přede mší svatou.

Co můžeme v kostele vidět:

 

Abak                                           odkládací prostor (stolek) pro liturgické předměty používané

                                                   na mši sv. (kalich, svícny, patena, konvičky,…).

 

Ambon                                        pultík určený k hlásání Božího slova, (1. a 2. čtení, žalm,

                                                   Evangelium a kázání).

 

Kazatelna                                   vyvýšená konstrukce umožňující knězi mluvit k lidu

                                                   (kázání, promluvy, ohlášky…) dnes se nepoužívá.

 

Kropenka                                    při vstupu do kostela, nachází se v ní svěcená voda, křižujeme

                                                   se s ní, má nám to připomenout křest.

 

Křížová cesta                              symbolická cesta (obrazy, kapličky,...) sledující události spojené

                                                   s ukřižováním Ježíše Krista.

 

Křtitelnice                                   velká nádoba, ve které bývá uchovávána svěcená voda po celý rok

                                                   a používá se při křtech nebo také na Bílou sobotu – pro křest

                                                   paškálu.

 

Lavice                                        místa pro přítomné na bohoslužbě, bývají opatřeny klekátky.

 

Místa pro přisluhující                 místa k sezení uřčená pro ministranty, mohou to být sedačky

                                                  nebo určené lavice.

 

Oltář boční (vedlejší)                 do něj se zpravidla ukádá ciborium s hostiemi (během zeleného

                                                  čtvrtku, velkého pátku, bílé soboty).

 

Oltář hlavní                               úplně vepředu, ukládá se do něj ciborium/monstrance, dříve se na něm

                                                 proměňovalo (tzv. mše zády k lidu).

 

Obětní stůl (oltář)                      slouží k proměňování Těla a Krve Páně, (přinášení oběti v

                                                 obětním průvodu).

 

Oltářní kříž                               měl by být umístěn v presbytáři a všem přítomným má neustále

                                                 připomínat Krista.

 

Oltářní plátno                           plátno bílé barvy, přikrývá oltář (zůstává na něm), používají se

                                                 svrchní plachty, mají funkci chránit plátno před zaprášením.

 

Paškál                                      velikonoční svíce, vysoká, často z včelího vosku se symboly

                                                (alfa, omega, symbolem kříže, letopočtem a pěti trnů), která

                                                symbolizuje vzkříšeného Krista.

 

Sedes                                      místo k sezení pro kněze, v kostele jen jeden (v případě návštěvy

                                                biskupa je určen biskupovi, kněz pak sedí na místech pro přisluhující,

                                                vedle nebo opodál).

 

Svatostánek                             schránka pro uchovávání ciboria a monstrance s proměněnými

                                                hostiemi, zdobená, zpravidla část hlavního / vedlejšího oltáře,

                                                (může být zabudován i ve zdi).

 

Svíce                                       symbolizuje Krista („Já jsem světlo světa“).

 

Varhany                                   liturgický hudební nástroj, umístěný na kůru.

 

Věčné světlo                            červeně svíticí světlo, symbolizuje přítomnost Krista ve svatostánku.

 

Výzdoba (květinová)                kostel má být živé místo, zde je totiž přítomen Bůh a při káždé

                                                mši svaté se zde zpřítomňuje (květiny jsou také živé).

 

Zpovědnice                              prostor (místnost), kde věřící vykonávají zpověď (úkon, při kterém se

                                                věřící skrze kněze vyznávají Bohu ze svých hříchů).